Cesta domů je 1200 Km. Vše proběhlo bez problémů pouze ve Francii potkáváme v tunelu zácpu a u Milána opět hustý provoz. Nabrali jsme trošku zpoždění a v Německu u Mnichova nás chytá totální déšť a to na tom nejhůře značeném úseku dálnice . V kombinaci s unaveným řidičem a totálně špatnou viditelností je to vražedná kombinace. Dešti ujíždíme až na hranicích ČR. Do Berouna dorážíme v sobotu 1.5.2010 v 1 hodinu v noci.

Celkový součet nákladů vypadá ( za 4 osoby + auto ) následovně :

1. Ubytování : dva pokoje na 7 dní : 482 Eur + 720 Kč za převod zálohy
2. Doprava 4000 Km - zahrnuje mýta, naftu, parking:  552 Eur + 2000 CZK

Cesta do Aix je po dálnici ale i tak pozorujeme krajinu v okolí. Po cca 160 Km dorážíme na místo a vydáváme se na prohlídku . Celé město je plné studentů a my zjišťujeme že jde o univerzitní centrum celé oblasti.

Na hlavní třídě narážíme na velký trh a kupujeme pro Jarču pěkný top v místním stylu. Opět mraky obchůdků … centrum města je opravdu velké a tak zase nakupujeme nějaké vínko a drobnosti. Narážíme i na místní blešák kde kupujeme razítko na barvení látek.

Po prohlídce Aix en Provance zkoušíme do navigace nacpat Avignon to se ale nedaří z nějakého důvodu navigace stávkuje a při zadání města hlásí chybu . Studiem mapy zjišťujeme že je to dalších cca 150 Km a s vidinou zítřejší cesty domů upravujeme plán. Vyrážíme směr Moustiers Saint Marie v oblasti Verdon.

Cesta vede opět krásnou krajinou a charakter okolí se postupně mění ze zelených svahů na kras typický pro oblast Verdon. Po nějaké době se napojujeme na stejnojmenou řeku a přijíždíme do vesničky Saint Marie.

Po příjezdu Vojta s Jarčou mizí v krámku s místní keramikou a Marie někde mizí. Vesnička je naprosto kouzelná opět je vystavěná ve skále navíc jí v polovině protéká vodopád.

Vydáváme se na vrchol kopce kde se nad vesnicí tyčí kostelík a nabízí se úžasné výhledy…. z výšky vyhlížíme zda nezahlédneme Marii ale ta se ztratila kvalitně.

Scházíme dolů a Marii nacházíme u auta a tak se s ní vydáváme na obhlídku vesničky. Opět malebná zákoutí, restaurace a krámečky … děvčata utrácí poslední eura za suvenýry Vojta mizí v krámku s vínem a přichází s úlovkem Pinot Noir r.2008 sice červené ale do archivu bude dobré.

Když se nabažíme vesničky vyrážíme ke kaňonu Verdon který chceme tentokrát objet z druhé strany tedy jížní cestou.

Opět parádní cesta vyhlídky do kaňonu ze kterých má člověk závrať … jen Vojta hlásí že po zkušenostech z pohoří Mauretes je tohle brnkačka … Pobaví i Marie která na totálním vrcholku skály zahlédne otvor a říká ” copak je to tam za obydlí “. Posléze zjišťuje, že je to silnice na kterou jedeme a která míří do tunelu v hraně skály .

Popisovat slovy nádheru kolem jezera a ústí kaňonu či vyhlídky asi nelze a proto zde můžeme pouze vřele doporučit všem co do Francie míří . Opravdu to stojí za vidění .

Jelikož stavíme fotíme atd tak kaňon opouštíme již za šera a domů dorážíme za tmy … Tím naše Francouzké dobrodružství končí a zítra nás čeká cesta do ČR.

Náklady na den : 86 Eur ( nafta , mýta , parkování )

Marie s Káťou ráno vyráží na pláž . Vojta s Jarčou relaxují ..

Kolem poledne vyrážíme do Nice. Po předchozích zkušenostech hledáme parking buď v podzemí nebo v přístavu. Nakonec nacházíme velký parkovací dům přímo v centru města a vyrážíme do uliček .

Uličky Nice jsou plné obchůdků a restaurací ale narážíme i na rybí trh a dokonce i trh bleší . Bloudíme spletí uliček a občas něco nakoupíme .

Vojta sehnal levněji cukrovinky typické pro Provance (calisons) a také nějaké lahvinky vína. Obecně se nám zdá, že je zde o něco levněji než v okolních městech .

Ucouraní kolem poledne usedáme v rybí restauraci a dáváme si něco mořských plodů . Marie si dává salát s plody moře , Káťa velkou krevetu a Vojta si dává klepeto aljašského kraba , Jarča obalované krevetky s hranolkama v menu s čokoládovým dezertem . Všechno je to moc dobré jen nezvykle studené . 

Nakonec Vojta zkouší namátkový výběr dezertu a dostává citron naplněný zmrzlinou Po jablku v čokoládě z Norimberku je to opět trefa :).

Po obídku míříme k moři na promenádu, kde se ještě chvilku couráme a pak sedáme do auta a frčíme směr Menton.

Menton je nejteplejší místo fancouzkého pobřeží a prý se zde dá koupat celoročně . Procházíme si centrum a opět nacházíme skvělý obchůdek s místními produkty (www.aupaysducitron.fr) jde zejména o produkty z citrusových plodů ( citrusový likér , marmelády , mýdla atd.).

Město na nás působí příjemným dojmem dáváme zmrzku a vyrážíme na kopec s hřbitovem a výhlídkou na město se zálivem .

V podvečer sedáme do auta a frčíme domů … dnešek byl odpočinkový ale prima.

Náklady na den : 16 Eur ( parkování , mýta , nafta z předvčerejška )

Tento park i stejnojmené město jsme míjeli cestou do Saint Tropez a proto z důvodu úspory času tentokrát volíme dálnici.  Kolem 11 hodiny dorážíme do ZOO. Platíme vstupné a kupujeme pytlík sušenek pro zvěř.

O ZOO se zde nebudeme příliš rozepisovat ale stojí za vidění jelikož se po ní jezdí autem a všechna zvířata jsou zvyklá na lidi takže je můžete krmit. Sranda byla u výběhu Lam které plivou a prskají za cca dvě hodinky jsme naládovali všechny kozy, antilopy a jinou zvěř za zmínku stojí i parádní papoušci které jen tak neuvidíte.

Po zábavě v Zoo se rozhodujeme vyrazit do vesniček v pohoří Maures a míříme k první tedy Grimaud.  Po cestě se zcela mění ráz krajiny a silničku lemují korkové háje spousty kytek a zeleně. Příroda je zcela netknutá a průvodce říká, že tato část Provance v sobě zahrnuje místy zcela neprochozené území.

Řízení je zde opět naprosto šílené pokud jsme si mysleli, že silničky v horách okolo Verdonu jsou maso, tak tady je to o úroveň horší … silnice nemá krajnice a na obou stranách jsou stometrové srázy .. navíc je silnice přesně na šířku auta a tak se modlíme abychom nic nepotkali v protisměru.

Vesnice Grimaud je parádní upravená vesnička s malebnými uličkami a na vrcholku kopce stojí zřícenina hradu. Vesnička je zcela turismem netknuta a tak tady nenajdete žádné restaurace atp..

Vydrápali jsme se tedy k zřícenině a tam posvačili bagetky ( po prvním dni hladovění, kdy jsme nenašli restauraci jezdíme teď vybaveni ). Pak sbíháme k autu děvčata ještě hledají záchod a Vojta krmí navigaci . Další zastávkou je město Cogolin .

Zastavujeme a město obhlížíme je to ale nuda nic zajímavého … průvodce hovoří o rukodělných dílnách  ty však nenacházíme a  brzy mizíme dál směr hory a vesnička La Garde Feinet .

Cesta do této vesničky je opravdový zážitek … auto se plouží 15 kilometrovou rychlostí po minicestě a proto Marie stačí sledovat a popisovat nám okolní květenu. V jednom místě cesta padá do údolí a nám se otevírá nádherný kraj vinic a vinných sklepů. Nedá nám to a u jednoho sklepa zastavujeme a vnikáme dovnitř … 

Je to malý rodiný sklípek u kterého stojí uvázaný oslík … prostě naprosto malebné a snové místo … ve sklípku fotíme sudy a pak kupujeme lahvinky místního vína.

Marie baví osazenstvo tím, že na vinici vidí “dudka” co viděla nejsme schopni potvrdit ani vyvrátit protože nikdo jiný nic nezahlédl :) Je to ale zdrojem všeobecného veselí jako že co všechno po návštěvě sklípku člověk u cesty nevidí :).

Po dalším stoupání horskou cestou dorážíme k vesničce La Garde Feinet která je v sedle na vrcholu hory. Vesnička je čirý venkov ale narážíme  v ní na obchůdek s místními pochutinami  a tak kupujeme nějaké msky z kaštanů , olivový olej a vínečko. Marie pak usedá k odpočinku a zbytek výpravy se vydává korkovým lesem na nedaleký vrchol … cestou se snažíme uloupnout kus kůry což se nám nedaří ale sbíráme piniové šišky a jedlé kaštany.

Setkáváme se u auta a míříme do další vesničky a to Collobrieres . Při příjezdu nás chytá déšť ale přesto vesničku procházíme navštěvujeme košářskou dílnu a také továrnu kde se vyrábí výrobky z kaštanů .

Začíná hustě pršet a tak zapadáme do kavárničky a poté balíme a míříme k domovu. Dnešní výlet byl super o odpočinkovém dni nemůže být zmínky

Náklady na den : 15 Eur ( parkování , mýta , nafta ze včerejška )

Odjezd začíná pořádným stressem . Vojta je docela nervózní od počátku této dovolenky přeci jenom je to dálka a veškerá doprava je na něm a na autě ráno tedy probíhá kontrola  a zjišťujeme, že máme málo oleje . Zdá se to býti banální problém Vojta prozřetelně na cestu nabalil i lahev od oleje abychom věděli jaký koupit . Ovšem po cestě zjišťujeme že tady ho u žádné pumpy neprodávají .. Nastává tedy horečné hledání pupmy  a asi u páté dostáváme tip na britskou BP která je u nádraží v Antibes… vyrážíme tam a olej se nám podaří koupit … stress ustupuje Vojta krmí vozidlo a vyrážíme na obhlídku moře…

Nejprve míříme k pevnosti která je však uzavřená a tak ji pouze obcházíme a to včetně přístavu .

U pevnosti se nám otevírá prima pohled a pobřeží a naše ubytování … couráme se a  smáčíme nožky v moři  pak připálení míříme do města.. Zjišťujeme že parking na placeném parkovišti u nádraží byl docela ideální volbou jelikož ve městě panuje hustý provoz . Procházíme si městečko a pobřežní promenádu .

Svačíme bagetky a vyrážíme do Cannes. Navigace nás vede podél pobřeží a tak opět míjíme luxusní letoviska a vilky místních boháčů.

V Cannes je parkování hračka velice rychle se nám daří nalézt parking v přístavu a míříme na promenádu . Město docela nezajímavé pěkná promenáda lemovaná řadou luxusních obchodů je fakt že hodinky za 450 000 Eur jen tak někde nevidíte . Pláže jsou plné lidí a město opravdu žije . Usedáme na promenádě do kavárny a pozorujeme místní honoraci v luxusních róbách ..

Po krátkém relaxu míříme k filmovému paláci kde učiníme nutnou fotku na červeném koberci po kterém chodí hvězdy a také nemůžeme vynechat hotel Carlton.

Nabaženi luxusem zapadáme du uliček starého města a míříme na vyhlídku u hřbitova na kopci . Shodujeme se na tom, že těhle pár starých uliček s restauracemi se nám z cannes líbí nejvíce .

Po shlédnutí Cannes padá rozhodnutí že pokračujeme pobřežní vyhlídkovou cestou k Saint Tropez .

 Cesta je krásná a kousek za Cannes už narážíme na velice příjemné plážičky a letoviska zdaleka ne tak exponovaná jako pláže v Nice a Cannes.

V podvečer dorážíme do Saint Tropez a hned nacházíme četnickou stanici u které se fotíme . Naše malá modelka Kačka utrácí celé své naspořené eura za Kabelku kterou do konce dovolené nedá z ruky

Míříme do přístavu a byť jsme si od Saint Tropez moc neslibovali město s přístavem se nám moc líbí.  Vychutnáváme tedy podvečerní atmosféru a procházíme místní obchůdky ..

Brzy se schyluje k večeru a tak balíme a razíme domů … nebýt ranního stresíku s olejem tak to byl opět ničím nezkalený příjemný den ..

Náklady na den : 90 Eur (tankování , mýta , parkování)

První na řadě je vesnička Gourdon ke které vede opět nádherná vyhlídková silnička zaříznutá do hor . Vojta si pomalu zvyká na to že cesty jsou tu fakt úzké a tak cesta ubíhá a po pár zastávkách k výhledu dorážíme do nádherné vesničky.

 Jde o opravdu malou výsku usazenou jako orlí hnízdo na vrcholku skal a tedy se nabízí nádherné výhledy. Procházíme i místní obchůdky kde opět nechybí koření , parfémy , víno , olivový olej , levandule a další… vesnička je to opravdu malebná.

Nakonec nakupujeme trochu provensálského koření a vyrážíme dál směr vesnička Peille .

Do Peille dorážíme kolem poledne a je to opět nádhera . Celá vesnice je jako asi všechny opět vystvěna do skály a je protkaná spletí parádních středověkých uliček . Člověk má pocit že se prochází po hradě s tím rozdílem že zde se normálně žije.

 Zákoutí jsou to opravdu malebná . Vystoupíme i k památníku na vrcholku skály odkud pozorujeme horolezce vystupující na cestu Via Ferrata. 

Jelikož je poledne rozhodneme se zde poobědvat což se nedaří … byť usedáme do restaurace tak si nás obsluha nevšímá a do toho ještě přichází nějaký místní playboy a vysvětluje nám, že má nemocné dítě a že je v restauraci a že to není dobré pro naše dítě atd atd… docela otráveni odjíždíme ..

Další zastávkou je město Sospel ve kterém však stojí za zmínku pouze středověký most a řada starých domů na nábřeží .. opět se snažíme usednout k obědu jelikož vidíme servírku která právě roznáší čerstvou pizzu hostům … Nicméně nám na žádost o menu oznamuje že už “finito” no dojem to na nás nedělá a tak frčíme dál .

Další vesnice je Saorge a to je opět naprostá krása … opět živý středověk opět spleť uliček , nádherné kytky … městečko je opět jako orlí hnízdo tedy se nabízí i úžasné výhledy.

 Bohužel žádná restaurace a protože jsme si jídlo nepřivezli tak hladovíme a vyrážíme směr Eze .

Cestu k Eze realizujeme po příbřežní výhlídkové cestě takže se kocháme nádhernými výhledy na moře , přístavy a luxusní vilky ..

Eze je parádní vesnička na skále nad mořem procházíme spousty krámků a opět spleť uliček . Botanická zahrada která je na vrcholku skály je vzhledem k pokročilé hodině zavřená ale Marie ji zná ze svých předchozích cest. Po procházce městem usedáme v místní bageterii k večeři .

Přichází podvečer a tak frčíme k domovu . Horské vesničky a jejich ráz na nás udělal velký dojem .. dostali jsme se do turisticky neexponovaných míst ( vyjma Eze ) a rozhodně to stálo za to ..

Náklady na den : 13 Eur ( naftu jsme brali včera )

První zastávkou je vesnička Grasse která je vystavěná v prudkém svahu. Cestu k ní si užíváme zejména Vojta protože je hustý provoz a silničky ve vesnicích jsou maximálně na šířku jednoho auta. Zlatým hřebem řidičského oříšku je podzemní garáž do které umisťujeme auto tam je opravdu vše na milimetry a to zejména vstupní brána.

Vlastní Grasse na nás dělá příjemný dojem . Kousek od centra narážíme na prodejnu parfémů firmy Fragonard (www.fragonard.com)  s malým muzeem. Všechno očucháme a ven vycházíme “nasmrděni” tak že se za námi lidé ohlížejí . Nákupu parfému jsme se neubránili a tak si jednu vůni odvážíme . V 11 hodin otevírají velké muzeum parfémů a tak míříme tam .

Expozice je velice zajímavá a interaktivně pojatá tedy porůznu otevíráme šuplíčky , očucháváme schránky s parfémy i esencemi atd… Na konci výstavy je vtipně umístěna schránka s hnojem aby člověk po té hromadě vůní cítil něco “klasického”

Asi po dvou hodinách opouštíme Grasse a vyrážíme směr Verdon.  Cesta od Grasse je nádherná silnička zapuštěná do úbočí vápencových kopců . Nabízí se krásné výhledy a pro řidiče docela adrenalin. Po cca hodince cesty nás silnička přivádí do vesničky castello nad kterou je na vrcholku skály malý kostelík a ve svahu nad vesnicí zřícenina hradu .

Zastavujeme a vesničku procházíme včetně návštěvy zříceniny hradu . Začíná nám být jasné že všechno tady bude do kopce a tedy bude týden turisticky náročný . Docela znaveni pak na náměstíčku usedáme k obědu do místní restaurace .. nabídka není příliš francouzká a tak končíme u pizzy a Marie má kotletku v menu s čokoládovou “myší”.

Jsme nakrmeni a tak vyrážíme na severní cestu kolem kaňonu Verdon směr vesnička Moustiers Saint Marie. Cesta kolem kaňonu je naprosto úžasná … silnička je zaříznuta do skalních stěn a nabízí naprosto fantastické výhledy. Občas je její šíře tak tak na naši Hondu a narážíme i na pár tunelů které zcela autem vyplňujeme . Občas je ale u kraje silnice místo na zastavení a tak pořizujeme fotky a kochám se … stojí to za to …

Přibližně v polovině kaňonu nacházíme vyhlídku ze které je vidět nejužší místo a z výšky vidíme stezku která vede přímo k řece. Počasí se kaboní ale i tak se rozhodujeme, že jedeme dolů k řece a že na stezku nahlédneme . Po sklouznutí k řece parkujeme a vyrážíme na stezku .

Řeka je nádherná má zcela čistou vodu která působí světle zelenou barvou. Při vstupu na stezku potkáváme pár turistů kteří nám přejí hodně zdaru … netušíme proč ale záhy to zjišťujeme. Stezka po chvíli vede na ocelové schůdky a ty končí ve štole. Protože je na konci štoly světlo rozhodujeme se pokračujeme a naslepo štolou procházíme …. botky některých z nás se záhy plní vodou jelikož ve tmě štoly jsou pořádné louže .

První tunel nás přivádí na vyhlídku na nejužší místo kaňonu. Je to krása … Dále vede opět štola … tentokrát však vede do zatáčky a je v ní černočerná tma .. Baterku máme sebou ale v autě. Vojta se vydává do tunelu  po pár metrech se však vrací .. bez světla je to příliš nebezpečné a tak se otáčíme … Je odpoledne a tak se sem bohužel už nevracíme. Po návratu k autu začíná pršet a tak zbytek severní vyhlídkové cesty dorážíme za deště ..

Ve vesničce Moustiers Saint Marie již leje jako z konve …….. chvilku čekáme ale nevypadá to že by to přešlo a tak se rozhodujeme k návratu domů …

Domů se vracíme kolem 9 večer notně znaveni ale plni dojmů .. První den byl skvělý jen počasí nám moc nepřálo ..

Náklady celkem na druhý den : 50 Eur ( tankujeme cca jednou za dva dny )

 Je 11 večer 22.4 máme sbaleno a v Berouně nabíráme Marii. Kufr u Hondy byť se zdá veliký a auto je SUV  je naložen po okraj Takové už je cestování s děvčaty. Cestu nemáme naplánovanou a tak se plně spoléháme na navigaci která po zadání cílové destinace určuje vzdálenost cca 1200 Km a dobu cesty cca 12 hodin.

Ještě poslední tankování a vyrážíme. Cesta Německem probíhá bez problémů pouze značení silnic je docela mizerné první větší překvapení probíhá až za hluboké noci kdy po projetí tunelem zjišťujeme, že jsme v Rakousku a to docela neplánovaně Než stačíme vyhlídnout pumpu je tu Švýcarská “čára” a tedy jsme Rakousko minuli jen cípkem. I tak jsme si operativně připravili výmluvu pro rakouské policisty asi bychom použili něco jako ” Mein freund Alzheimer hat meine Autobahnvignette” tak si pište třeba to někdy někdo vyzkoušíte

Na hranici kupujeme Švýcarskou dálniční známku ( mají jen roční ) za 30 Eur a frčíme dál. Cesta ubíhá v pohodě a tak jsme nad ránem u hranic s Itálií. Vojta tuhne a proto dáváme cca hodinku pauzu.

Itálie přináší trochu zdržení okolo Milána protože se nám daří trefit do ranní špičky . Pak už to zase frčí a my se dostáváme k moři . Tunel stíhá tunel ( napočetli jsme jich cestou přes 100 ) a když zrovna nejsme v tunelu otevírají se první výhledy na moře..

Hranice Francie na sebe nedá dlouho čekat a cedule na nás chrlí cíle naší cesty “Menton”,”Nice”,”Cannes”,”Monako” a tak jsme plni očekávání. Počasí už tak lákavě nevypadá je pod mrakem a prší. Kolem poledne dorážíme slovy navigace “na místo určení” .

Ubytování v kempu probíhá bez problémů do momentu kdy si obsluha vyžádá 230 Eur kauci za apartmány kterou jsme při příprave opoměli. Tím je Vojta takřka bez prostředků  (je z toho patřičně vystresován) a nastává čas řešit nouzový plán. Ubytováváme se a vyrážíme k bankomatu který je v blízkém obchodě. První karta neúspěch , druhá úspěch konto lehčí o 400 Eur a náš rozpočet zpět při životě

Po návratu na pokoje spontálně upadáme do bezvědomí … cesta  byla náročná.

Rozpočet na cestu : 2000 CZK ( nafta v ČR) , 140 Eur ( nafta, mýta , švýcarská známka)

Mýta jsou kapitola sama pro sebe to rozpracujeme v dalších příspěvcích

Dovolenou a tedy cestu za poznáním jsme ale nezavrhli na léto chystáme buď Maroko nebo Norsko autem. Abychom prověřili možnosti i spolehlivost vozidla i řidiče tak jsme na konci dubna připravili týdení cestu na azurové pobřeží a Provance ve Francii.  Jako každý rok se budeme snažit vám zde zprostředkovat naše zážitky a zkušenosti z cesty.

 Začali jsme tím že jsme koupili výborného průvodce kempy v evropě a z něj si vytipovali kemp v blízkosti Nice (Parc des Maurettes)  protože jedeme na konci dubna tak jsme pro jistotu nezvolili chatky ale rozhodli jsme se pro motorest a blue room který stojí pro dvě osoby 30 Eur .

Zvědavci mohou více o kempu nastudovat zde : http://www.parcdesmaurettes.com/index.php  .  Vypadá moc dobře jsou tam kryté bazénky , sauna , market atp..

Po rezervaci si penzion vyžádal platbu zálohy a s ní je spojena první zkušenost … za zahraniční platbu 227 Eur si banka strhla 750 Kč poplatek což je docela síla. Mimo uvedené ještě vojta vyřídil Honda assistance kartu která platí po celé evropě a stojí 660 Kč a bude tedy k dispozici i na hlavní letošní cestu.

Další plán cesty a praktické zkušenosti přidáme v dohledné době .

Jinak vyráží stejná sestava jako na Thajsko 2009 .. tedy Jarča, Vojta , Káťa a Marie + vozidlo Honda CRV

Dnes jsme dopoledne vyrazili na poslední procházku Bangkokem a došli jsme okolo Grand palace až do China Town . Zpět jsme si vzali Tuk Tuk a dali si poslední obídek v Thajském stylu .

Z težkým srdcem jsme pak sedli na taxi a vyrazili směr letiště . Letíme opět přes Istanbul .

Děkujeme všem za podporu naší cesty a to zejména těm bez jejichž pomoci by se nerealizovala (viď Aleši ) . Snad Vás náš blog pobavil a třeba Vám poskytne nějaké informace v případě že se do této krásné země taktéž vypravíte . Z letošní cesty máme nějaké praktické informace o cenách atd které umístíme do dalšího zápisu hned jak se trošku rozkoukáme po návratu .

Ahoj všem a cestám zdar Vojta , Jarča , Káťa , Marie