23.2.2008 - Presun do Kanchanaburi
February 23rd, 2008 VojtaDnesni den byl narocny . Rano jsme vstavali na 9 coz je na nase pomery zatim dost pozde (tezko rict jak dlouho vydrzime ale zatim spime tak 6 hodin jelikoz po vecerech pilujeme plany na dalsi den ). V 9:30 jsme se vydali minibusem do Kanchanaburi s nami cestovali pouze rusove takze jsme zase nepokecali 
. Za celou dobu v Thajsku jsme nepotkali ani jednoho cecha . Vcera vecer se nam podarilo ukecat recepcni v Bangkoku aby nam zavolala do vybraneho quest house takze jsme meli domluveny pobyt dopredu . Prijeli jsme tedy do Kanchanaburi coz je mesto se znamym mostem pres reku Kwai .
Ubytovani je kapitola sama pro sebe . Bydlime v chaticce spise chysi z bambusu primo na rece kwai tedy na plovouci chaticce . Ubytovani tedy jednoduche nicmene cistoucke neporovnatelne se spinou v Bangkoku . V chaticce mame pouze matraci s moskytierou sprcha a zachody jsou spolecne nicmene fakt ciste . Pred chatickou dve bambusova lehatka s vyhledem na hory a dzungli v pozadi proste nadhera . A ted to nejdulezitejsi cena 150 Bathu :-) . Takze jsme se ubytovali chvili se kochali a pak se rozhodli realizovat plan ktery jsme mysleli ze casove nedame .
Nejprve bylo treba se najist takze jsme hned zkusili mistni kuchyni . Jarca ryze s kurecim masem na kari , Vojta Tom Yam Kaii polevka ( opet jako britva ) a ryze s krevetkama . Oboje vynikajici a ceny tak na polovine toho v Bangkoku .
Pekne posilneni jsme si pujcili dve kola a vydali se na cestu k mostu pres reku Kwai . Po par metrech muselo dojit k technicke zastavce jelikoz ani jedno kolo nebrzdilo a sedla byla v “thajske” vysce . Po korekci uz se frcelo na most . Ten jsme navstivili a nafotili nicmene docela nuda . Proste most … zeleznej .
Jelikoz byl cas rozhodli jsme se pro delsi vylet k vzdalenejsimu chramu Wat Tham Khao Poon coz je chram v jeskyni . Cesta tam byla naprosto bozi . Mijeli jsme ryzova i jina policka na kterych mistni domorodci pilne pracovali . Kolem cesty tak jako v evrope jablka rostou banany , mango , kokosy a spousty nam neznamych rostlin . Z okolnich lesu se ozyvaji prvni zvuky netypicky zpev ptaku atd .. stalo za to se zastavit a chvili jen poslouchat .. no nadhera srdce milovnika prirody zaplesa . Asi po hodince cesty v umornem vedru jsme se doplahocili k opici skole u reky . Za show chteli 200 Bathu coz jsme nedali jelikoz uz tech show na nas bylo moc .
Vojta alespon nafotil opicku pokukujici na nas ze stromu a vyrazili jsme k jeskynimu chramu . Cestou jsme absolvovali nakup vody od domorodcu, kteri evidentne na takovy styk s cizincem nebyli pripraveni Water , Wasser , Aqua , Voda se nechytala jen se smali a nerozumeli nezbylo nic jineho nez jit do kramu vedle kde jsme zahledli mrazak nahlednout a vylovit vodu a tu jim ukazat . Mavali nam a budou dlouho vzpominat :-) .
Chram byl v podstate o jeskyni ve ktere bylo par soch budhy . Z pocatku to vypadalo, ze pro nas bude jeskyne oznacena otcem oblibenym jeskynarskym slovem ”blbodira” ale nakonec nas docela prekvapila . Jelikoz jsme se ale bali komaru a tech je u vstupu a vystupu do jeskyni vzdy mraky moc jsme se nezdrzovali . V arealu ze nabizela jeste vyhlidka na kterou jsme zamirili hned po prohlidce jeskyne . Vyhled naprosto fantasticky. Naskytl se pohled na udoli reky Kwai s jiz zminenou zeleznicni trati a spicatymi horami v pozadi . Parada az do momentu kdy pri foceni Vojtu rozbolelo bricho , kombinace jidla , verda a jizdy na kole prinesla sve ovoce a tak jsme zpatky do mesta frceli jako o zavod .
Ted je vecer a v brise to jeste bouri ale uz to neni takove … probehl prasek tak uvidime . Na zitra jsme si zaplatili vylet do NP Erawan k nejkrasnejsim thajskym vodopadum, pak je v programu nejaky vylet do dzungle projizdka na slonech v lese a bambusovy vor na rece . Cesta zpatky po zeleznici smrti . Takze se tesime .
Musime se take zminit o tom, co vcera do blogu nespadlo, jelikoz se to udalo az po jeho zapsani . Kdyz jsme na Khao San Road sedeli v restauraci po zemi tam pobihal svabik tak 5cm :-) Jarce udelal velkou radost zbytek vecere porad koukala pod stul a pry ji prestalo chutnat . Dneska kdyz jsme se vydali hledat internet, aby jsme zapsali blog jsme pohledem spocinuli na strese nasi chaticky a co jsme videli ? Cela strecha byla zespodu pokryta desitkami malych genonku kteri se prisli ohrat . Ted tady v kavarne ktera je tak jako vsechno tady v podstate garaz otevrena do ulice jich tu na zdi je asi 10 krasne male jesterky .
Takze zdravime do cech a zitra zase napiseme . Dnes jsme se shodli ze nejcenejsi co u sebe mame jsou ty fotky . Premek mel pravdu 3GB do Fujiny jsou malo :-)