24.2.2008 - NP Erawan , Zeleznice smrti
Nez zacneme popis dalsiho dne tak pro zvedavce zde mate par prvnich fotek na ochutnavku
Dalsi den v Thajsku je za nami a my mame opet spoustu zazitku . V noci na dnesek jsme se moc nevyspali, jelikoz priblizne do 2 hodin v noci jarca strasila s jesterkama potom se kolem nasi plovouci chaticky porad nekdo coural, no a zlaty hreb byl ten, ze kdyz jsme konecne usnuli vzbudila nas kocka ktera nam skocila na hlavu . Evidentne se chtela vyspat v posteli a bylo ji jedno ze chaticka je momentalne obsazena . Pote Jarca prohlasila cituji “no a ted uz neusnu vubec” a zacali jsme znova od zacatku :-) .
Rano vstavacka na 7 hodinu dali jsme si rychlou snidani . Po vcerejsi zkusenosti s fofr kolama jsme radeji zvolili toustik s maslem a marmeladou . V 8:00 dorazil nas ridic a tentokrat jsme cestovali my a thajsky ridic tedy ve trech .
Asi po dvou hodinach jizdy nas thajec vyhodil u brany narodniho parku Erawan s tim, ze nas vyzvedne za 4 hodiny . Uz tady jsme zjistili ze neumi anglicky ale pouze thajsky, nicmene mel hodinky a tak jsme si to rucne vysvetlili :-) Na cestu nam dal balicek krajeneho ananasu + balicek ryze se zeleninou .
NP Erawan jsme urcite cely nevideli, ale to co jsme za tak kratky cas meli sanci videt bylo fantasticke . Hned po par metrech zacina husta dzungle ktera opravdu zije. Ze zvuku byly asi nejsilnejsi cikady ale zpev ptaku a vseho mozneho to doplnoval do naprosto jedinecne kulisy . Cestou k prvnimu vodopadu jsme uz mijeli zajimave stromy fikus jsme identifikovali ostatni ne . Shodli jsme se ze prvnich 500 metru pokryje celou botanickou zahradu v cechach. Obrovske stromy na jejichz vrchol se stezi dohledlo pres husty porost to vse porostle lianami a parazitickymi orchideami . Proste srdce zaplesalo .
Ve Vojtovi se znovu ozval konicek z mladi a tak jsme ihned zacali plnit kapsy semeny vsech okolnich rostlin a ze jich tu bylo nespocet . Zahledli jsme i par motylu pro Vojtu znamych jelikoz jich z otcovych vyprav do vietnamu mraky videl pro Jarcu dalsi ze zazitku dne . Dalsi raritkou byl poletujici brouk velky asi jako nas Rohac ktereho jsme bohuzel ani nevyfotili (nerozumel cesky a nechtel si sednout) .
Vodopady nadherne naprosto cira voda bohuzel plna ruske vypravy ktera se do parku dostavila s nami ( Ivanci a Sasenky prijeli v pantoflickach a apartnich plaveckach ) . Nastesti jich vetsina zustala dole u prvni etaze vodopadu a tak jsme se vydali nahoru . Puvodne jsme si rikali ze se budeme nudit a vodopad probehneme za pul hodinky ale to byl omyl . Vodopad ma 7 etazi a na posledni dve pripominal vystup casto vzpominanou vypravu na slovensky prielom hornadu . Nicmene vodopad naprosto uzasny .
Na 6 patre jsme uz splaveni potem nevydrzeli a hupsli do tunky . Voda prijemna se spoustou ryb . Bohuzel vsude mraky komaru a hovad ( takove thajske hovado muze byt horsi nez hovado ceske ) . V prubehu cachtani jedno hovadko jarcu pekne raflo a tak jsme se dali na ustup . Cestou dolu jsme poobedvali a Vojtovi se podarilo nafotit cikadu v plnem revu .
Dole na nas cekal pan ridic a vyrazilo se na slony. Sloni show nas nadchla a tak jsme meli v programu si na nich taky zajezdit v prirode. Dorazili jsme do male osady ktera byla dukazem toho ze vesnicane stale dzungli vypaluji kolem dokola same spaleniste az k prilehle hore a na spaleniste primo navazujici rozrustajici se policka. Slonici na nas uz cekali a tak jsme si jednoho pujcili. Projizdka to byla pekna docela to houpalo .
Kdyz thajec (ridic slona) usoudil ze se moc nebavime dal mu pokyn a on chobotem pokacel strom z jehoz koruny se na nas sesypalo plno lupeni a vseho co na nem zilo. Pak po kratke projizdce slonik zamiril zpatky a my mu za odmenu koupili trs bananu a poradne ho naladovali .
Ridic nas pote odvezl do mesta Nam Tok coz je konecna stanice zeleznice smrti podel reky Kwai . Na nadrazi jsme uz nasemu soferovi vubec nerozumeli, tak jsme mu pouze sdelili at na nas ceka v kanchanaburi u mostu pres reku a ze my to nejak zvladneme .
Na nadrazi se objevila skupinka korejcu s jinym thajskym clovickem ktery rozumel rekl nam kdy vlak jede a tak jsme si koupili listky . Asi za pul hodinky opravu prifrcel vlacek motoracek a my zabrali misto u okenka smerem k rece . Cesta mela trvat cca 2 hodiny .
Opet krasa meli jsme moznost sledovat thajsky venkov cestou . Same pole male farmy spousta bananu , kukurice, cukrove trtiny a pro nas nezname plodiny tu musime nafotit a zjistit co to je . Asi po pul hodince cesty jsme se dostali k drevenemu naspu na hrane skaly nad rekou asi nejdramatictejsimu mistu cesty . Vlacek tu funel pomaleji a mostik krasne vrzal takze prima zazitek . Projeli jsme udoli reky ktere jsme vcera fotili od jeskyniho chramu .
S asi 20ti minutovym zpozdenim jsme vyskocili u mostu v Kanchanaburi, kde uz na lavicce cekal nas sofer. Bylo asi 18:00 my zniceni vypadli z vlaku a on zahlasil, ze se jede na bamboo rafting to uz jsme odmitli jelikoz se telo hlasilo o odpocinek s tim, ze bambusove vory dame mozna zitra . Ridic souhlasil a vyklopil nas u nasi chatky.
Dali jsme jen rychlo vecu ( Jarca nudle a kure , Vojta makarony s masem a pak jeste krevetky s ananasem a ryzi ) .
Vzhledem k tomu ze jsme ted jeli 5dni v kuse kazdy den plny program vyhlasili jsme na zitra odpocinkovy den a planovany presun do Ayuthay jsme posunuli na pozitri . Majitelka naseho guest house nam radila jak se tam nejlepe dostat za co nejnizsi finance. Takze pojedeme busem do Suphanburi a odtud do Ayuthay .
Zitra relax tedy mozna bamboo rafting , mozna si pujime kayak a vyrazime po rece na pruzkum .
Leave a Reply